Kácení stromů

Informace o kácení stromů a porostů

Kácení dřevin rostoucích mimo les na pozemcích ve vlastnictví města podléhá zákonu č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, povolovacímu řízení. V případě, že má fyzická nebo právnická osoba zájem o kácení stromů či keřů na městském pozemku, je třeba nejprve podat žádost o povolení kácení. 

Postup při vyřizování žádosti: 

STROMY S OBVODEM KMENE DO 80 CM, POROST DO 40 M²:

• Obdržení žádosti (společenství vlastníků, občan…) nebo vlastní návrh města (špatný zdravotní stav stromu, nebezpečí vývratu, investiční činnost…).
• Odbor správy majetku každý strom/porost posoudí na místě, případně přizve arboristu k posouzení stavu dřeviny. V případě vyhovění žádosti vydá pokyn k pokácení.

STROMY S OBVODEM KMENE NAD 80 CM, POROST NAD 40 M²:

• Obdržení žádosti (společenství vlastníků, občan…) nebo vlastní návrh města (špatný zdravotní stav stromu, nebezpečí vývratu, investiční činnost…).
• Odbor správy majetku následně každý strom/porost posoudí na místě, následně doporučí /nedoporučí Radě města ke kácení a navrhne náhradní výsadbu za pokácené stromy.
• Arborista zkontroluje zdraví, vitalitu a perspektivitu každé dřeviny.
• Komise životního prostředí ve spolupráci s arboristou každý strom/porost posoudí a následně doporučí/nedoporučí Radě města ke kácení.
• Rada města schválí/neschválí každý jednotlivý strom/porost k podání žádosti o povolení kácení u odboru životního prostředí.
• Odbor životního prostředí městu povolí/nepovolí kácení a uloží náhradní výsadbu. 

Rada města má vždy k dispozici fotodokumentaci stromu a mapový podklad místa, kde roste. Dále je seznámena s důvody, které byly uvedeny v žádosti o povolení kácení, s tím, kdo žádost podal, zda byly důvody shledány oprávněnými se zdravotním stavem stromu a se stanovisky odboru správy majetku a komise životního prostředí (vždy je dána přednost neradikálnímu řešení).

Náhradní výsadba za pokácené stromy probíhá z pravidla na podzim, který je pro zakořenění dřevin nejvhodnější, popřípadě na jaře, je-li to vhodné pro dané dřeviny.

Důvody, proč se kácí stromy, lze obecně shrnout do následujících bodů: 

• Dřeviny ve špatném zdravotním stavu, s přítomností růstových defektů (např. tlakových vidlic), mechanicky poškozené a napadené patogenními organismy (např. dřevokaznými houbami), suché, přestárlé, s nízkou fyziologickou vitalitou. 
• Stromy v městském prostředí musejí odolávat extrémním podmínkám. Ohrožuje je sucho v ulicích, znečištění ovzduší, zasolení, agresivní psí moč, jsou mechanicky poškozovány auty či vandaly, často jsou vysazovány do nepřirozených půdních podmínek. V důsledku působení těchto faktorů mají stromy ve městech horší vitalitu, snáze podléhají chorobám, stárnou a odumírají daleko rychleji než stromy vysazené ve volné krajině. 
• Dřeviny se sníženou provozní bezpečností, s nedostatečnou odolností vůči rozlomení, vyvrácení či jiné destrukci, s narušeným kořenovým systémem, s defekty apod. 
• Dřeviny v dobrém zdravotním stavu, avšak v minulosti v dobré víře vysazené v bezprostřední blízkosti nemovitostí (budov, oplocení apod.), případně vysazené blízko sebe navzájem. Stromy z různých důvodů neperspektivní. 
• Stromy v těsné blízkosti budov často nadměrně zastiňují byty občanů, případně budovy přímo narušují. Dřeviny v minulosti nahusto vysazené si dnes konkurují. Vykácením – probírkou slabších, poškozených či nevhodně větvených jedinců se tak podpoří optimální vývoj ostatních dřevin. 
• Dřeviny rostoucí v prostoru plánované stavby. Při řízení o povolení kácení je kladen důraz na zachování kvalitních, perspektivních dřevin. Odbor životního prostředí od stavebníků zároveň vyžaduje projekt sadových úprav, který řeší náhradní výsadbu za kácené dřeviny. 
• Dřeviny vysazené v ochranných pásmech sítí technické infrastruktury (elektřina, plyn, vodovod apod.). Podle současných i dříve platných norem dřeviny nesmí být v ochranných pásmech sítí vysazovány. Kořenový systém sítě v průběhu let poškozuje a mnohdy znemožňuje opravy havárií. Při pozdějších rekonstrukcích je často nezbytné takové dřeviny pokácet, protože narušení kořenů stromů, kterému se obvykle při provádění výkopových prací nelze vyhnout, může znamenat ohrožení jejich stability v budoucnosti.

Možnosti podání:

• poštou na adresu Městského úřadu Sokolov, Rokycanova 1929, 356 01 Sokolov
• osobně na podatelnu Městského úřadu Sokolov, Rokycanova 1929, Sokolov
• prostřednictvím emailu na adresu epodatelny Městského úřadu Sokolov: epodatelna@mu-sokolov.cz 
• do datové schránky města Sokolov - identifikátor DS: 6xmbrxu

Žádný strom v majetku města není pokácen bezdůvodně!

V Sokolově nejsou všechny dřeviny ve vlastnictví města Sokolov. Kdo je vlastníkem pozemku lze zjistit v katastru nemovitostí. S dotazem na kácení dřevin jiných vlastníků se občané mohou obrátit na odbor životního prostředí.

Katastr nemovitostí

Odbor životního prostředí